Éra první republiky nebyla jen dobou elegance, noblesních dam a gentlemanů v kloboucích. Měla také svůj specifický jazyk a slang, který se z dnešního pohledu může zdát úsměvný nebo neznámý. Některá slova zcela zmizela, jiná zase kompletně změnila svůj význam. Pojďme se podívat na tři výrazy, které byste v deníčku tehdejší slečny našli téměř jistě.
Štramák
Když dívka o nějakém muži prohlásila, že je to „štramák“, skládala mu tím největší poklonu. Štramák byl ztělesněním mužské elegance a šarmu. Byl to pohledný, vždy perfektně upravený a skvěle oblečený muž, který dbal na každý detail svého zevnějšku – od naleštěných bot po správně nasazený klobouk. Nebyl to jen hezoun, byl to především džentlmen se stylem.
Frajer
Dnes slovem „frajer“ označujeme někoho, kdo je „hustý“ nebo se chová sebevědomě. Za první republiky měl ale tento výraz mnohem romantičtější nádech. Frajer byl zkrátka nápadník, milý nebo galán. Byl to muž, se kterým dívka oficiálně „chodila“. Věta „To je můj frajer“ tak neznamenala obdiv k jeho odvaze, ale prosté konstatování, že se jedná o jejího partnera.
Melír
Tady pozor, význam se posunul o sto osmdesát stupňů! Zapomeňte na barevné proužky ve vlasech. Pokud prvorepubliková slečna mluvila o „melíru“, měla na mysli krátký, nezávazný flirt nebo letmé milostné dobrodružství. „Mít s někým melír“ znamenalo prožít krátkou romanci, která často neměla ambice přerůst v něco vážnějšího. Bylo to synonymum pro letní lásku nebo chvilkové poblouznění, které dodalo životu trochu koření.